Jozefina Kerec, provd. Veltrusky
umístění / zařazení: zdravotnice (1. čs. brigáda NOV Jugoslávie „Jana Žižky z Trocnova.“)
datum a místo narození / datum a místo úmrtí: ? Maribor (Slovinsko)
národnost: slovinská
vyznání:
kmenové číslo, datum a místo odvodu: září 1943 Lukač uVirovitice
hodnost, ve které ji zastihl konec války / dnešní hodnost:
řády, vyznamenání:
Předválečná léta:
Jozefina „Jožica, Jozefka“ se narodila v Mariboru (Slovinsko). Její rodiče odešli již v roce 1926 do Ameriky a ji samotnou vychovávali dědeček s babičkou. Jožica vzpomíná, že rodiče zná již jen z fotografií, které jí posílali.
Válečná léta:
V roce 1941 došlo k okupaci slovinské části Jugoslávie a začalo také vysidlování Slovinců. Jožica se tak ocitá ve sběrném táboře, kde byla až do roku 1942. Toho roku se jí s babičkou a dědečkem podařilo dostat do Slavonie, do vesnice Lukač při Virovitici.
V této vesnici žila Jožica až do září roku 1943. Tehdy do této oblasti proniká partyzánská brigáda Jana Žižky z Trocnova, která město Virovitica osvobodila. Ve vesnici Lukač byli příslušníci této brigády na odpočinku a pořádali tam také tzv. miting (setkání a beseda partyzánů s civilisty). Zde se Jožica seznámila s četařem Vladimírem-Vladem Veltruským, se kterým se do sebe zamilovali. Když čeští partyzáni odcházeli, Jožica odešla s nimi jako zdravotnice. První boj si zažila na řece Karašici při Doljném Miholci. Také se účastnila bojů v prosinci roku 1944 v okolí Dakova, u vsi Osijek a Tomašince, kde bylo hodně raněných. Po těchto bojích obdržela Jozefka pochvalu od velitele.
Ještě se účastnila bojů na železnici Záhřeb-Bělehrad, u Virovitice-Suho polje, Slatiniku, Našice, Andrijevci, Garašnice, Trnova a jiných.
Poválečná léta:
Po válce se Jožica vrátila do Mariboru, který byl silně poničen. Svůj dům nenašla, a proto odjela do Daruvaru, kde žili Vladovi příbuzní. Tam se také dne 1. 8. 1945 vzali a později se oba odstěhovali do Mariboru, kde žijí do dnes. Manželé Veltruští mají dva syny, 4 vnoučata a 5 pravnoučat.
Prameny a literatura:
Vzpomínky Jozefiny Veltrusky (překlady ze slovinštiny Mgr. Michaela Chalachanová, Universita Ljublana)
Rozhovor s Marií Královou její spolubojovnicí.
Tato část vznikla s finanční podporou Grantového fondu děkana Filozofické fakulty Masarykovy Univerzity pro rok 2008.