Medailonky / Šircová (Sýkorová) Marie

Marie Šircová, provd. Sýkorová

 

umístění / zařazení:chirurgická sestra (1. brigága 1. čs. arm. sboru v SSSR)

datum a místo narození / datum a místo úmrtí: 1921 Moščenice (Moštěnice) (polská část Volyně)

národnost: česká

vyznání: pravoslavné

kmenové číslo, datum a místo odvodu: 1944

hodnost, ve které ji zastihl konec války / dnešní hodnost:: rotný / podporučík v. v.

řády, vyznamenání:

 

Předválečná léta:

Marie pochází z česko-ukrajinské vesnice Moščenice / Moštěnice na Volyni. Doma se mluvilo česky, ale školy měla polské, protože v obci nebyl český učitel. Po studiích zůstala doma a pomáhala na rodinném hospodářství.

Válečná léta:

Po dobytí Polska a posunutí sovětských hranic na západ se obec Moščenice ocitla v SSSR. Marie vzpomíná na zavádění kolchozů,  svod koní do společné stáje.

O německém útoku v červnu 1941 se neměla obec jak dozvědět, nikdo neměl rádio. Ale neustále přelétávající letadla vesničany utvrdila v tom, že se něco děje. Němci do vesnice přijeli na motorkách.

Marie měla být totálně nasazena, protože je ročník 1921. Určité ročníky se musely povinně dostavit na úřad k registraci a poté byly totálně nasazeny na práci do Německa.  Marie v tu dobu nebyla doma a předvolání nepřevzala.  Její rodná obec Moščenice byla také dějištěm krvavých útoků ukrajinských nacionalistů, jimž padli za oběť někteří sousedé Šircových, např. Vladimír Dvořák, který za německé okupace vykonával funkci starosty.

V roce 1944 byla Marie – jak sama uvádí –" zmobilizována". Do obce se donesla přes ruské vojenské velitelství výzva, že všichni mladí mají narukovat do čs. jednotky. Marie uposlechla a ihned po odvodu byla vyslána ještě s 30-ti děvčaty do Kyjeva na 4 měsíce trvající kurz pro chirurgické sestry. Po absolvování výcviku koncem roku 1944 byla přidělena ke zdravotnímu praporu 1. brigády k dr. Hönigovi, dr. Kodičkovi, dr. Královi, dr. Englovi a dr. Englové. Největší boje zažila při Liptovském Mikuláši, kde asistovala u operací.

Poválečná léta:

Po válce byla odvelena do divizní nemocnice ve Slaném. Mariin otec, který byl po dobu války v náhradním tělese, dostal po roce 1945 hospodářství v Hrušovanech u Chomutova a v roce 1947 za ním přijel zbytek rodiny z Volyně. Marie se po své demobilizaci v únoru 1946 se svým otcem starala o nové hospodářství. V Chomutově se také provdala za vojáka základní služby, se kterým se v roce 1948 stěhovala do České Kamenice a v roce 1971 do Letňan (Praha). S manželem vychovali 4 děti, dva syny a dvě dcery.

Prameny a literatura:

rozhovor s Marií Sýkorovou.

 

© 2008 Československé ženy bojující v zahraničních vojenských jednotkách za II. světové války | Všechna práva vyhrazena
Tvorba www stránek WOLFWEB.CZ