Sára Ackermannová, provd. Neumannová
|
Zařazení
|
Sanitářka, chirurgická sestra (1. čs. samost. prapor, zdravotní prapor 1. čs. sam. brigády, 1. čs. arm.sbor v SSSR).
|
|||
|
Datum a místo narození
|
31. ledna 1918
|
Lublin
|
||
|
Datum a místo úmrtí
|
|
|
||
|
Národnost
|
Polská
|
|||
|
Vyznání
|
Židovské
|
|||
|
Kmenové číslo, datum a místo odvodu
|
887/ž
|
25. 04. 1942
|
Buzuluk
|
|
|
Hodnost na konci války / dnešní hodnost
|
Podporučík
|
|
||
|
Řády a vyznamenání
|
Čs. válečný kříž 1939-1945, Čs. medaile Za bojové zásluhy, Sov. medaile Za odvahu, Sokolovská pamětní medaile (1948)
|
|||
Předválečná léta
Studentka do roku 1939
Válečná léta
Do Buzuluku, do čs. vojenské jednotky se dostala provdáním.V Buzuluku absolvovala kurz sanitářek a účastnila se bitvy u Sokolova, stejně jako její sestra Richarda Wechsbergová-Moravcová. Sára Neumannová se účastnila jako zdravotnice útoku 2. a 3. roty na Němci již obsazené Sokolovo dne 9.3.1943, kdy poskytovala pomoc raněným. V návrhu na vyznamenání se doslova píše:
„Dne 9.3. při útoku na Sokolovo postupovaly s rotou, poskytly pomoc v prvním sledu, při osvětlení za silné palby, 32 raněným. Vynesly všechny z pole i s jejich zbraněmi. Voj. Marie Pišlová (Za bojové zásluhy) svob. Gréta Goldmannová (Za odvahu), Sára Ackermannová (Za bojové zásluhy.), Gréta Olšanová (Za bojové zásluhy)."
Při bojích u Sokolova se Sára Ackermannová s Olšanovou při vynášení raněných ztratila. Současně totiž probíhala evakuace, kterou dívky díky zaujetí prací zmeškaly a proto se snažily najít jednotky praporu na vlastní pěst. Cestou pomohly jednomu raněnému sovětskému vojákovi, přičemž jim zastavilo sovětské nákladní auto a naložilo je všechny tři. Tak obě sanitářky dohnaly u Severního Donce svoji jednotku.
Za Sokolovskou bitvu obdržela Sára Neumannová sovětskou Medaili Za odvahu a Čs. válečný kříž 1939. V bojích u Kyjeva byla raněna, utrpěla průstřel nohy. Do konce války působila jako chirurgická sestra ve zdravotním praporu 1. čs. sam. brigády a demobilizovala v hodnosti podporučíka.
Poválečná léta
Po válce s manželem Arnoštem Neumannem emigrovala do USA, přijala jméno Anna.
Prameny a literatura
VÚA Praha, SSSR-II, ČSVJ v SSSR-1.prapor, kart.3, i.č. 28, sign. 12/8, Návrhy na vyznamenání za Sokolovo a doklady k návrhům (nestr.).
VÚA Praha, seznam příslušníků 1. čs. arm. sboru v SSSR.
Brož, Miroslav: Hrdinové od Sokolova. Praha 2006.
Tichá, Věra: Po boku mužů. Praha 1966.
Tato část vznikla s finanční podporou Grantového fondu děkana Filozofické fakulty Masarykovy Univerzity pro rok 2008.